Podařilo se

Co se podařilo v Prostějově

Od roku 1998 jsem byla dvě volební období místostarostkou města Prostějova se zodpovědností za sociální oblast, školství a kulturu. Tak jako nyní, i v komunální politice jsem se vždy snažila vyslyšet a naplňovat potřeby občanů našeho města.
Byla jsem iniciátorkou vzniku Radničních listů. Dodnes je dostává do schránky každá rodina a jsou významným komunikačním prostředkem mezi radnicí a občany města.
Stála jsem také u zrodu projektu Zdravé město. Platformy, díky které mohou Prostějované na pravidelných veřejných setkáních vznášet připomínky, podněty a návrhy, jejichž naplnění má zvýšit kvalitu života v našem městě. Na základě podnětů občanů tak vzniklo v Prostějově například jedno z prvních sociálních družstev v České republice – chráněná dílna, která umožňuje trvalé pracovní uplatnění desítkám lidí se zdravotním postižením.
Potřeby obyvatel stály i u zrodu domovinky pro denní pobyt seniorů, která vznikla ve spolupráci města a neziskové organizace. Obdobně byl iniciován vznik Mateřského centra, které rovněž provozuje nezisková organizace. V obou případech se jedná o sociální služby, které využívají obyvatelé města doposud.
Na pozici místostarostky města jsem se zasadila také o výstavbu 99 bytových jednotek DPS i o první revitalizaci sídlištní lokality Hloučela. Také se mi podařilo prosadit osvětlení městského rybníka, díky jemuž vzniklo ojedinělé přírodní kluziště poblíž centra města. Ve spolupráci s partou nadšenců se podařilo zavést novou tradici společných oslav konce roku na prostějovském náměstí.
Bylo by možné jmenovat další konkrétní příklady, kterými jsem svým dílem přispívala k rozvoji města.

Co se podařilo v Senátu

V době rozpuštění Sněmovny v roce 2013 Senát poprvé v historii na návrh vlády schvaloval zákonná opatření. Zamezil tak možnému zmatku kolem účinnosti nového občanského zákoníku a hrozící krizi ve zdravotnictví. Všechna čtyři zákonná opatření následně nově ustavená Poslanecká sněmovna schválila.

Hlavní úspěch Senátu vidím v kultivaci a opravách chyb zákonů přicházejících ze sněmovny. Mohla bych z poslední doby uvést příklady důležitých zákonů o rozpočtovém určení daní, registru smluv nebo kontrole veřejných financí, kdy Senát návrhy těchto zákonů korigoval a navrhl v nich konkrétní změny.

Od roku 1996 do roku 2018 Senát projednal 2 149 návrhů zákonů postoupených Poslaneckou sněmovnou, z toho pak 497 z nich se do Sněmovny vrátilo. A následně 292 z nich Sněmovna přijala ve znění Senátu, oproti 179 zákonům přijatým v původním znění. Už jen tato strohá čísla ukazují roli Senátu, který de facto podporuje funkčnost celého legislativního procesu, což je určitě důležitá věc.

Pokud jde o „neúspěchy“, tak mne v obecné rovině mrzí, že v mnoha případech Sněmovna neakceptuje naše potřebné korekce zákonů, i když je třeba Senát přijal většinou. Ve Sněmovně se pak projednávání více „politizuje“ a potřebné změny prostě neprojdou.

V Senátu jsem byla zpravodajkou 30 zákonů a navrhovatelkou 18 zákonů. Například zákona o zaměstnanosti, zákoníku práce, zákona o sociálních či zdravotních službách. Aktivně jsem vystupovala proti zavedení takzvaných S-Karet a předložila návrh na jejich zrušení. Podílela jsem se na zrušení druhého pilíře důchodového systému, který vyváděl peníze do soukromých fondů. Zasadila jsem se o odstranění diskriminace pracujících důchodců, kdy si opět mohou odečítat slevu na dani. Aktivně jsem se podílela na potřebném znění loterijního zákona, který umožňuje jednotlivým obcím regulaci hazardu na svém území. Vystupovala jsem proti zrušení kategorie osob zdravotně znevýhodněných. V poslední době jsem bojovala za zvýšení příspěvku na domácí péči o lidi s nejtěžším postižením, či proti diskriminaci při vyplácení příspěvku na mobilitu atd.

Ovšem i během své práce v Senátu se snažím prospívat regionu, za který jsem byla zvolena. Proto mají zástupci mého regionu otevřené dveře nejen v mé kanceláři, ale i v Senátu jako instituci. Senátních seminářů či veřejných slyšení se zúčastňují zástupci z našeho regionu – například k rozpočtovému určení daní, myslivosti nebo k reformě kojeneckých ústavů. Kromě toho každoročně organizuji v Senátu vernisáže, kde představuji umělce z našeho regionu. Při této příležitosti spoluorganizuji zájezdy občanů a členů společenských organizací a spolků. Naši občané tak mají možnost prožít sváteční náladu a kulturní prožitek při zahájení výstavy, ale i sdílet určitý pocit hrdosti, když turisté a návštěvníci Senátu obdivují díla jejich krajanů. Stejné je to u Krojovaných slavností nebo Kulturního léta. Při Krojovaných slavnostech (20. května 2018) se letos ve Valdštejnské zahradě představil folklorní soubor Mánes i s dětským Mánesáčkem a mohu říci, že zde způsobili pozdvižení v dobrém slova smyslu. Bylo krásné počasí, zahrady byly plné turistů obdivujících nádheru hanáckých krojů a toužících se s Hanáky vyfotografovat. Podobné to bylo 5. července na akci Kulturního léta v Senátu. To vyjely z regionu dokonce tři autobusy – dva z Němčic nad Hanou a jeden z Prostějova. V rámci zmíněného kulturního léta ve Valdštejnské zahradě vystupoval sedmdesátičlenný dechový soubor z Němčic a vzbudil obrovské ovace. Hodně posluchačů se pak zajímalo o to, jak jsou Němčice velké a vyslovilo údiv, jak dokáže ve městě této velikosti tak skvěle fungovat poměrně velký orchestr.

Nezapomínám ani na školní mládež – prohlídky Senátu a jeho historických prostor se již zúčastnily desítky nejen prostějovských škol.

Práce v regionu

Za velmi důležitou pokládám práci v našem regionu, za který jsem byla zvolena. Lidé, kteří potřebují pomoc, mají otevřené dveře nejen v mé kanceláři, ale i v Senátu jako instituci. Po celou dobu své senátní práce jsem byla a jsem nápomocna malým i velkým obcím při hledání alternativních finančních zdrojů. Ve spolupráci s odborníky se snažím pomáhat obcím získávat potřebné informace a rady, kde a jakou formou se mohou o dotace ucházet a čerpat je.

Dlouhodobě spolupracuji se Sdružením na ochranu nájemníků, které pomáhá lidem orientovat se v bytové problematice, zvláště pak v případech bytových družstev. Podílím se rovněž na vedení sociálního družstva, zaměstnávajícího výhradně osoby se zdravotním postižením. Dlouhodobě velmi úzce spolupracují s neziskovým sektorem ve svém volebním obvodu. Nikdy totiž nejsem lhostejná k existenčním problémům běžných občanů a podle potřeby a možností pomáhám při jejich řešení. Na jedné straně to znamená hodně práce, často i na úkor mého volného času a tím i mé rodiny. Na straně druhé mě těší, že v našem regionu mě lidé znají a že se na mě obracejí s důvěrou. A právě ta důvěra zavazuje, tu nemohu a nechci zklamat.

Nezákonné počínání exekutorů – Ano, samozřejmě platí, že všichni musíme své dluhy platit. Každý dlužník však musí být průkazně vyzván k úhradě. Samotnou exekuci vnímám až jako poslední instanci. Poplatky za exekuci musí mít stanovenu maximální hodnotu v závislosti na výši dluhu a nikoliv dle vůle a potřeb exekutorů. Budu se nadále zasazovat o přijetí přísných pravidel regulujících exekuční nadvládu, což úzce souvisí se zastavením další, skryté privatizace státní moci.

Senát navrhl místní příslušnost exekutorů a ve sněmovně nebyla projednána. Proto senátoři napadli ustanovení exekučního řádu u Ústavního soudu. Stejně tak jsme prosadili i zákon o půjčkách, který omezuje lichvu.

Lichva – V době krize se stále častěji objevují firmy a jednotlivci, kteří zneužívají tíživé situace a neznalosti lidí. S využitím mezer v zákoně uvádějí občany v omyl a získávají tak nepřiměřený finanční nebo majetkový profit. Přivádějí lidi do chudoby, totální existenční a osobní krize. Senát přijal zákon o půjčkách. Jedná se o lepší prověření situace toho, kdo si půjčuje a jasnější smluvní podmínky úvěru.

Ochrana občana – spotřebitele v obchodním styku – Kupující musí mít záruku, že zboží, které kupuje je odpovídající kvality. Nemůžeme připustit, aby lidem byly prodávány závadné potraviny, zdravotně závadné hračky a podobně. Zabránit tomu nemůžeme pouze mnohdy směšnými pokutami, ale důslednou kontrolou a jasnými normami, platnými pro všechny výrobce i dovozce.

Od roku 2019 bude platit nové evropské nařízení, které rozšiřuje pravomoci dozorových orgánů (ČOI, ERÚ, ČTÚ, SZPI atd.) pokud jde o přeshraniční spolupráci a možnost postihovat “ mezinárodní šmejdy“. V současné době se projednává návrh úpravy několika směrnic na ochranu spotřebitelů. Změny se budou týkat různých oblastí: včetně postihu dvojí kvality, kolektivního odškodnění, průhlednosti internetových vyhledávačů, nastavení pravidel pro sankce a dalších. Je nutné také posílit kapacitu dozorových orgánů i podporu činnosti spotřebitelských organizací.